Krajina mého života, video (2015)




    Hledala jsem krajinu, která by mě zaujala a takovou jsem našla v domácnosti u našich sousedů. Ne, že by mě zaujala svým vizuálem, čí autorem samotným -i když je to důležitá součást významu mé práce, ale zaujala mě příběhem kolem ní. Jedná se o vyšívanou krajinku starého pána, který ji sám vytvořil.
    Na mé práci technikou videa dlouhém šest minut a šestnáct sekund je záznam z vypravování o jedné vyšívané krajince vytvořené před padesáti pěti lety, kde se dozvíme o vypravěči a zároveň tvůrci přes jaké kraje a místa a proč se dostal tam, kde právě stojí a vypráví teď. Dílo má nazev „Krajina mého života“ a vzniklo v roce 2015.

    instalace videa -klauzury - AVU 2015


Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

o Ladis

Ženství je jen maškaráda. Stručný slogan charakterizující tvorbu Ladis Pachmuch, původně však vychází z parafráze ústřední myšlenky textu Joan Riviere z roku 1929. Podle této psychoanalytičky ženství samo o sobě vůbec neexistuje, jedná se jen o genderovou hru, ne o inherentní vlastnost. Později její texty inspirovaly další teoretičky, jež se zabývaly vztahem ženství a mužství a procesy jejich sociální konstrukce. Podle Mary Ann Doane maska přehnané feminity, kterou na sebe žena bere a do které se obléká, jí pomáhá skrýt se před maskulinním světem a jeho touhou po vlastnictví. Existuje pak několik strategií, jež umožňují ženě ubránit se mužskému pohledu, jež ji objektivizuje a fetišizuje, aby se zbavil strachu z toho, že by přišel o svou dominantní pozici. Ladis Pachmuch ve své tvorbě tyto strategie zkoumá. Jednou z nich je excesivně provedené ženství – maškaráda. Ladis si obléká latexové masky, expresivně erotické převleky, korzety, vysoké podpatky a péřové doplňky. Fotí se tak v pros...
Další informace

Strukturovaný životopis Ladis Pachmuch {2014}

Obrázek
Technika: Fotografie, nažehlovací digitální tisk na látku Mých osmnáct zachycených životních událostí, které někomu nemusí připadat zrovna líbivé jsem umístila na něco hebkého, bílého, na něco kam se každou noc s klidem ukládáme ke spánku. Jizva a polštář. Dvě naprosto odlišné věci, ale při tom mají k sobě každou noc velice intimní vztah. Přímý potisk na polštáři by měl působit jako nějaký klasický geometrický grafický vzor s tím, že ale při bližším pohledu vidíte strukturovaný životopis - kdy, kým a kde byly pořízeny mé jizvy.
Další informace